|
Proč nejdou zastavit?
|
Slzy tvé krvavé stékají na polštář,
tělo své nevinné dala si na oltář.
Slzy tvé v dešti se pomalu ztrácejí,
do duše bezmocnost vkrádá se potají.
Do noci volám: „Zbavte mě břemene!“
nikdo však neslyší - srdce mám kamenné.
Minuta změní se ve věčnost,
nevzlykej, krutá je skutečnost.
Krutý je svět a my v něm ztracení...
tělo své nevinné dala si na oltář.
Slzy tvé v dešti se pomalu ztrácejí,
do duše bezmocnost vkrádá se potají.
Do noci volám: „Zbavte mě břemene!“
nikdo však neslyší - srdce mám kamenné.
Minuta změní se ve věčnost,
nevzlykej, krutá je skutečnost.
Krutý je svět a my v něm ztracení...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.