17.08.2016
7
Jak je to dávno,
kdy jsme na radnici stáli,
navlékli si prsteny,
ostatní nám štěstí přáli.

Jak je to dávno,
v porodnici když já tebe vez,
po třikráte vrátila ses ve dvou,
tohle vidím jako dnes.

Jak je to dávno,
co vylétli nám z hnízda,
a já nyní vnoučkům
na píšťalku hvízdám.

Jak je to dávno,
co nám mládí odvál čas,
poupravil krásu,
nechal zšedivěti vlas.

Ba je to dávno,
drobty v mysli po všem zůstaly,
šťastného bylo dost,
překonali jsme i četná úskalí.

Pro všechno tohle,
i co do veršů nemohl jsem vnést,
protože bych jimi popsal sterý list.
Díky ti vzdávám za to,
že jsi vyšla právě se mnou,
po jedné z mnoha cest.
 04.12.2016 13:44
 Zamila
Rozkošné ... Hlavně druhá strofa ... :-)
 05.09.2016 22:05
Mamka: Fistron: Meluzina: PrimaDen: Yanishka:

Díky za vaše milé komentáře.
K otázkám:
Ke zlaté nám chybí ještě jedna pětiletka, dlouho jsem hledal tu pravou ;o)). Vnoučátek máme ode všech po párečku, mohla by být už i pravnoučátka, ale jestli jsou po mně… ;o)))
 31.08.2016 23:14
hezké, milé :)
 20.08.2016 12:42
Ta žena musí být šťastná za takové vyznání.
 18.08.2016 19:45
to je nádhera...a pokud je to pravdivé, o to je to nádhernější
 18.08.2016 13:35
"..šťastná to žena...":-)
 18.08.2016 10:45
Zlatá svatba? Jestli ano, gratuluji. Jestli ne, o to je to milejší.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.