Velikonoční

Nikytu: V přírodě je tolik inspirace... ;)

Moc se mi líbí ta první sloka. Velice pravdivá. :-)
Ale i zbytek je dobrý. :-)

Pekná je, fakt. :)

Zamila: Začínám se tě trochu bát :D

Tom Cortés: Tak my se vždycky domluvíme ;-)

Zamila: Beru tě za slovo :D :D

Tom Cortés: Myslím, že mě budou bavit všechny Tvoje polohy :-D ;-)

Zamila: Díky! :-* Jsem rád, že tě baví i moje jiná poloha, protože mi celkem sedí do nálady a budu v ní psát asi víc.

To je chytrý :-) A poslední strofa je moc povedená :-) Tvůj tematický a stylistický rozhled mě baví :-)

Orionka: Vždyť jsi to popsala dobře. Jen koncem není to Jaro přímo.
Jaro pro mě spíš znovuzrození, než něco úplně nového a stejně tady nejde o novou lásku v oněch šlahounech, jako spíš o pokus o restart té staré. A kdo zkusil, ví, že většinou to dopadne jako v téhle básni :)

Krásný závěr, ale vlastně celá pěkná. Zajímavé spojení velikonočního motivu s koncem, tady koncem lásky, i když velikonoce a jaro jsou symbolem počátku.