Buch, buch… buch, buch
tluče mé srdce,
má pocit jak unavené.
Je čím dál pomalejší
a barvy jsou stále temnější.
Přichází zima a chlad
ten, co zhmotňuje nejsilnější strach.
Bojím se, že už nepřijdeš
a napsat nejspíš také nestihneš.
Jsem odsouzena k zániku,
bez tebe, bez srdce… bez polibku.
tluče mé srdce,
má pocit jak unavené.
Je čím dál pomalejší
a barvy jsou stále temnější.
Přichází zima a chlad
ten, co zhmotňuje nejsilnější strach.
Bojím se, že už nepřijdeš
a napsat nejspíš také nestihneš.
Jsem odsouzena k zániku,
bez tebe, bez srdce… bez polibku.
30.04.2008 00:26
no myšlenka by tam byla...jen to chce si trochu pohrát,zapojit do toho fantazii a představivost..
29.04.2008 23:49
nic nového ti k tomu asi nevymyslím.. už to bylo řečeno v komentáři podemnou
29.04.2008 20:50
opět rýmy/nerýmy.... a bohužel ani žádné neobvyklé obraty... možná by to chtělo trošičku propracovat :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.