Zelený akvamarín

Dnes z moří zelenavých

proniká skrz akvamarín

tichý hlas bytostí vodních



a vlny plné mořské pěny

protnuté jejich steny

jsou krásou každé ženy



co touží míti srdce plné upřímnosti

a v každém slově dobrotu hostí

Když dlouhým mlčením se postí



Stane se břehem všech nákloností

kamenem tímto se ji zhostí

pocity vlastní důstojnosti