Obrok

Jaro

Kde jsi
jaro?
pupence propletence
ach, dýcháš tak tence
a mělce
ukryté v zálivu
zaživa létem pohřbené
pod nánosy listů zetlelých
zimou utopených
podvečerních dýchánků
co plují po hladině se chyť
a pojď, pluj, leť
dveře už máš otevřené


Léto

Ach ty léto marnivé
potulkami potlučené
vonící senem
zpod dámských sukní
vykukuje tvé nestydaté
parno mihotavých zdání
že jednou
že jednou se to povede


Podzim

Podzime příteli
spravedlivý
tys jediný
kdo mě ještě nezklamal


Zima

Táhni
babizno plesnivá
žebroto líná narušená
huš ty šedá břečko
pomatená kurvo nestálá
bezzubá dřevožroutko
holoto hlenivá
studená podlaho
krátkými dny poplivaná
vystřel konečně
ty strupe ze psí bradavky
lhářko bahnivá
ani ten blbej sníh
se na tobě neudrží
natož někdo normální
slyšíš? Vypadni, bal už
uvolni cestu novému
utrpení