učit zpěv je dar
![]() ![]() ![]() ![]() |
radost
třeba bosé nohy v písku
divocí koně na plavisku
nebo
když dítě dojemně nám zpívá
z očí mu plyne láska měkká
a srdce
září z hrudi do daleka
pak i ta holubička sivá
blízko k holůbkovi mívá
...
a daleko do člověka
třeba bosé nohy v písku
divocí koně na plavisku
nebo
když dítě dojemně nám zpívá
z očí mu plyne láska měkká
a srdce
září z hrudi do daleka
pak i ta holubička sivá
blízko k holůbkovi mívá
...
a daleko do člověka
![ikonka sbírka](images/psanci/icon_dalsi.gif)
![přidáno](images/psanci/icon_datum.gif)
Vypila jsem šálek radosti, kéž by té radosti bylo na světě víc. děkuji.
![přidáno](images/psanci/icon_datum.gif)
To já když učím hru na kytaru, jsou to někdy pěkné nervy :-) Ale je pravda, že pak to stojí za to a ani nevíš, jak rozumím, co jsi tím chtěla říct. Ten pocit je ale opravdu asi nepřenositelný...
![přidáno](images/psanci/icon_datum.gif)
Zamila: asi patří do skupiny srdce nesoudí. jelikož, i když to nejspíš umím lépe, ty pocity se slovy ani vyjádřit nedají a ani to vlastně neměla být báseň, která zaujme čtenáře. byl to takový osobní popis okamžiku, který nehledal neotřelá vyjádření nebo strhující poetickou kadenci. snad rozumíš. díky za zastavení.
![přidáno](images/psanci/icon_datum.gif)
Jako čtivé to je - ale že by to byl můj šálek kafe se říct fakt nedá...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Radost : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Sconsolato
Předchozí dílo autora : Inkoustové blues