Píseň poučná o tom, jak zapsati se do histórie

Slyšte blondýny i brunetové,
zrzavé a i vy plešatí
slova písně čistě zbrusu nové,
která se ve světě neztratí.
Píseň tato poučení skýtá,
o tom jaký vlastně život je,
že ten, kdo se každé práce chytá,
bude zapsán do historie.

Dovolte nám suše předpokládat,
ředitele- všichni znáte tu.
Teď bychom vám tu chtěli ukázat,
zač má od starosty plaketu.
Ono totiž pětadvacet roků.
přece jenom dlouhá doba je.
A co za ni stihl různých kroků,
o tom tahle naše píseň je.

V první řadě školu zachraňoval,
by ji nezavřela inspekce.
Technický stav už nevyhovoval,
hrozila prý žákům infekce.
Stropy padaj, podlahy se kroutí,
na záchodech plno smradu je.
Inspektorka – ta se z toho hroutí,
ředitel obnovu plánuje.

Sedm měsíců a sedm neděl
se starostou jen žádosti psal.
Dnem i nocí nad papíry seděl,
přemýšlel, kde peníze by vzal.
Obec nemá, město hlavou vrtí.
Nevzdává to, žádá stále dál.
Přestože na kraji sedí chrti.
Nakonec z nich něco vydyndal.

Tak začala velká rekonstrukce,
kámen na kameni nezůstal.
I přes všechny úřední obstrukce
z ruiny záhy palác tady stál.
Když je žhavé, železo se kuje.
Další úpravy se plánují.
Rekonstrukce stále pokračuje,
budovy se modernizují.

Starost nečiní jen statky hmotné,
alébrž i učitelský sbor.
Sotva najde učitelky schopné,
zasáhne čáp – zákeřný to tvor.
Na mateřskou furt mu ňáká chodí,
pořád řeší fluktuaci sil.
Stabilizaci sboru čáp škodí,
tak naň radši klatbu uvalil.

Pak tu máme rodiče a děti.
Kapitola toť samostatná.
Pohovory od jedné do pěti,
jak se jejich dítko chovat má.
Přitom dobere se pravdy zřejmé,
kterou skrývaj staré třídnice.
Děda, táta, synek zlobí stejně,
drží se rodinné tradice.

Myslíte-li, že post ředitele,
jenom v kanclu sedět znamená,
oponovati vám budem směle,
slyšte , co vzal na svá ramena:
úklid sněhu, skříní stěhování,
jako truhlář stoly vyráběl,
praní dresů, párků rozdávání,
u všeho byl, nikde nechyběl.

Takže milý pane řediteli,
hluboce se Vám teď klaníme.
Co jsme chtěli, to jsme pověděli.
Činů vašich si moc vážíme.
Do důchodu přejem hodně síly,
byste ještě dlouho tady byl.
A ten kůň, co je Vám tolik milý,
by Vás ještě dlouho povozil.