Volná forma. Daktyl.
 02.02.2016
14
1155 (22)
0
Tam někde v temeni myšlenka skryla se,
kousavá, tak jako vojenská deka.
Před vámi, kdo jste ji vylili skrze rty,
s hlubokou úctou teď smekám.

Mé vlastní zásady mísí se v představách,
nad ránem bublají v podobě louhu.
Kyselé nesmyjí, hořké vždy zůstává,
rozpustí ale vší touhu.

V kočičích hlavách se skončila partie,
další tah byl by jen zbytečný přešlap.
Hráči se shodli, že láska je chemie,
a ta mi nikdy moc nešla.
 17.02.2016 15:49
 Zamila
Závěrečná strofa se povedla, zbytek není zrovna můj šálek čaje ... Ale jinak oceňuji Tvůj tematický rozhled ... :-) O stylistickém nemluvě ... ;-)
 03.02.2016 21:29
Opět mi byl před zraky umíchán koktejl, který po pozření způsobil pozitivní reakci. Pochutnala jsem si. A poslední dva doušky byly nejlepší! :-)
 02.02.2016 18:43
samiVdavu: Vím vím, chtěl jsem říct, že ty zásady (ve dvou významech), se mění na pouhou zásadu (v tom významu rozpouštědla) :)
 02.02.2016 18:42
Tom Cortés: Když je v básni co rozebírat, píšou se delší reakce samy. S tou chemií jsi tím pádem dosáhl naprostý dokonalosti. :) Nejlepší varianta! (ale že je louh zásada, to víš :) ) Takhle to funguje a těším se na příště! ;)
 02.02.2016 18:37
samiVdavu: Čárka mi utekla, za to díky (přidáno z mobilu), a díky i za velmi vyčerpávající kritiku, to jsem tu dlouho neviděl. Popravdě, původně se měla odvíjet báseň jinam a je fakt, že v nové podobě 3. a 4. verš můžou působit, jako vytažené z jiné básně, ale stále mi tam smysl dávají. Může se stát, že to později přehodnotím, ale na to potřebuju trochu delší odstup.
Nicméně báseň je o člověku, který neumí vyslovit svoje city, a tak je radši zahodí, takže si rozklíčoval všechny zmíněné momenty naprosto přesně. Ale chemie mi opravdu nejde, takže ty reakce nemusí odpovídat skutečnosti.
Spíš jsem si chtěl pohrát s dvojím smyslem slova "zásada" z předchozího řádku, kdy tyhle "zásady" s tou kyselostí a hořkostí nic nezmůžou. O té slané vodě sice tuším, ale nebyl to primárně cíl.
 02.02.2016 18:21
Báseň se mi líbí jako celek i bych rád vyzdvihl některé momenty, které ukazují autorův talent na poetické myšlení. Je to použití slov, které konkrétně poukazují na nějaký jev, či pocit a nejsou zbytečně zobecněné. Proč psát "z myšlenky mě nepříjemně bolí hlava", když to jde sympaticky rozepsat a navíc kousavá deka je přesně ten negativní moment, který si každý dokáže živě představit.
Chemii taky příliš nerozumím, vím jen, že pokud louh reaguje s kyselinou, zbyde slaná voda, jestli je to vynikající parafráze na slzy, nebo je to vše trochu chemicky komplikovanější/jednodušší, netuším. Líbí se mi však ta hra, která vrcholí i finišem. Je znát, že si dal autor záležet a slova neházel na papír jen tak k zalíbení.
Detailkou k vylepšení by mohla být čárka na konci předposledního řádku a drobné vyšperkování veršů 3 a 4, které působí vůči propracovanému zbytku přece jen trochu pohodlnějším dojmem.
Jako čtenář odcházím spokojen.
 02.02.2016 17:13
korálek: Díky. Hořké nálady jsou zkrátka moje.
 02.02.2016 15:24
Hezká , tak nějak trpce hezká :-) Jo , líbí se mi.
 02.02.2016 14:41
Stará neznámá: Jak je jen libo, ale občas budu prskat :D
 02.02.2016 14:35
Tom Cortés: Tak to bych tě vlastně mohla srovnávat s kdejakym floutkem viď?
 02.02.2016 14:32
Stará neznámá: Jako dobrá, taky má kytaru a taky zpívá, ale tam ta podoba končí :)
 02.02.2016 14:31
Tom Cortés: tak to v tom případě trochu zabolí.
 02.02.2016 14:28
Stará neznámá: Klusáckej? Však ten dělá písničkářskou tvorbu, já folk-rock. A má úplně jinou poetiku. O hlasovým projevu ani nemluvě.
 02.02.2016 14:17
No jako dobrý. Ale potom, co jsem tě slyšela zpívat, jsi moc Klusáckej. A já to teď všude vidím.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.