Den

Když se probudíš poprvé,
uvědomíš si, jak to bolí.
Pláčeš, skoro do krve,
a hraješ svou šťastnou roli.

Není těžké nalhat úsměv,
když tě okolí vůbec nezná.
Horší je utišit žalozpěv,
který tě v noci budil ze sna.

Ti, kdo rozeznali by lež,
jsou těmi, pro které lžeš.
I pro sebe jsi jen přítěž,
a znovu se nepravě usměješ.

Přemýšlíš o sobě ve třetí
osobě, míň to potom bolí.
Zkusíš druhou, a v zápětí,
úder srdce tě stejně skolí.

Prozkoumá tmavá zákoutí
a čelí tisícovkám změn.
Do vany se tělo zhroutí,
umyje ze sebe dnešní den.