Pokus o vyjádření pocitů v jedné zvláštní situaci. (Mohl by pokračovat východem slunce.)
přidáno 01.10.2015
hodnoceno 7
čteno 974(20)
posláno 0
Slabé modré světlo diod, které ukazuje, že žiji. Ticho. Všechny zvuky jsou jen moje: dřevěné skřípání kroků, šustění šatů. Každý pohyb vrhá stíny. Ale jsem v bezpečí, protože vše je na svém místě, i já.

Jsem tu užitečná a spokojená. Starosti, touhy a nenaplněné potřeby spí kdesi v jiném čase. Přístroje vypadají tak bezmocně. Co asi lidé cítí ke svým počítačům? Zjišťuji, že je tu plno mě – nacházím sama sebe tam, kde není nikdo jiný. Líbí se mi, že je to logické. Užívám si svou moc nad světlem.

Přemýšlím. Je několik způsobů, jak se to může pokazit: když nahlas promluvím; když chci něco, co není na svém místě a musela bych to hledat; když se objeví někdo jiný, kdo necítí to, co já; hluk nebo hodně světla.

Jaká je noc venku? Oblékám si skafandr a jdu to zjistit. Zjišťuji, že noc je chladná, tichá a osamělá.


přidáno 03.10.2015 - 19:38
Amelie M.: Děkuji za návštěvu a komentář. :)

Myslím, že pocit sci-fi ti způsobují slova jako diody, přístroje, počítače a skafandr. Nebyl to záměr, navíc ten skafandr je vlastně nadsázkou pro teplou bundu.

Ta zvláštní atmosféra a s ní související pocity jsou v této miniatuře to hlavní. Podle mě se podobá atmosféře knihy "Hudba ticha", jen je z jiného prostředí. Připadne mi krásná a křehká (snadno zaniká při srovnání s jinými situacemi). Zažil/a jsem ji teď poprvé a zapůsobila na mě natolik, že jsem se rozhodla pokusit se ji zachytit. Asi tak působí jen na někoho. Navíc se zachycováním pocitů a atmosféry mám jen málo zkušeností...
přidáno 03.10.2015 - 17:25
já ani nevím, jak to okomentovat.. napadá mě jediné.. scifi - to tam zlehka cítím.. možná to udělal ten skafandr na konci.. má to zvláštní atmosféru, ke které se ani neumím pořádně vyjádřit.. buď plně nechápu anebo to na mě působí jinak, než má.. kdo ví..
přidáno 03.10.2015 - 11:21
Singularis: Dobře/nedobře, je to tvůj pocit. Já to zmínila spíš pro odlehčení. Je to prostředek, co lze použít k dorozumění, jako mnoho jiných možností, tak proč ne.
přidáno 02.10.2015 - 08:34
Nial: Děkuji. :) Snad ještě nějakou takovou napíšu.
přidáno 02.10.2015 - 08:32
A42: Děkuji za komentář. Myslím, že formulovat, co cítím ke svému počítači, je pro mě velmi obtížné. Snad důvěru... je pro mě důležitý a současně i blízký; promítá se do toho skutečnost, že je pro mě jediným technickým prostředkem pro komunikaci s řadou pro mě důležitých lidí. Jen nevím, zda je to dobře, nebo ne.

To upozornění na depresi se tam vlastně nehodí. Odstraním ho a bude to lepší a plynulejší. Děkuji za konstruktivní kritiku. :)
přidáno 01.10.2015 - 20:24
Mám ráda takové povídky. Přijdou mí duchaplné a originální, takže mě se rozhodně líbí. :)
přidáno 01.10.2015 - 20:17
Zajímavé zamyšlení. Co cítíš ke svému počítači ty?
Jen myslím, že by mi to ladilo i bez toho upozornění "co cítím, není deprese".

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Průzkum ticha : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Průzkum úsvitu
Předchozí dílo autora : O vinících

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku