|
Devátý výlev nešťastných vzbouřených citů nevyspělého děvčete.
|
Světlo mi přes brýle do duhy přechází,
jeho v něm vidím, jeho - jak odchází.
Vidím ho všude, jak přízrak neviny,
smutky jsou moje i soucitné sestřiny.
Kde jsi? Proč tě vůbec vidím? Křičím...
ale jen ze spánku. A hlasem tišším,
odpovím té noční můře, co mě vítá.
V ní tě ztrácím... Co? Vždyť je to realita.
Nesnaž se mě probudit.
jeho v něm vidím, jeho - jak odchází.
Vidím ho všude, jak přízrak neviny,
smutky jsou moje i soucitné sestřiny.
Kde jsi? Proč tě vůbec vidím? Křičím...
ale jen ze spánku. A hlasem tišším,
odpovím té noční můře, co mě vítá.
V ní tě ztrácím... Co? Vždyť je to realita.
Nesnaž se mě probudit.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Probuzení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nauč mne
Předchozí dílo autora : Proplakané okamžiky
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Fry68 [16], Hanaka [15], casa.de.locos [12], Luciferek [8], nana27 [8], Kýcek [1], MGM [1]» řekli o sobě
veronika řekla o Liss Durman :liss..rozumime si, vzdycky se ti snazim komentem neco sdelit, ale asi ne vzdycky se mi to podari..co bych ti chtela rict je to, ze sem rada, ze te znam-neznam a jestli si v ty plzni, tak se koukej nekdy ozvat...:)...libi se mi, jak si uprimna a stojis si za tim svym..

