|
jen něco málo ze života, temných myslí, lidí zamilovaných
 09.11.2015 10 1862(30) 0 |
Chci.
Chci tě.
Chci tě škrábat.
Škrábat, skrz kůži, tkáň, až na holou bílou kost. Na nahou kostru. Bez řas, bez nehtů, bez ušních lalůčků. Seškrábat poslední buňky, slízat poslední molekuly krve. Chci vidět do tvých očních důlků, skrz tvá žebra.
Chci.
Chci tě poznat.
Poznat tvou podstatu.
Chci tě.
Chci tě škrábat.
Škrábat, skrz kůži, tkáň, až na holou bílou kost. Na nahou kostru. Bez řas, bez nehtů, bez ušních lalůčků. Seškrábat poslední buňky, slízat poslední molekuly krve. Chci vidět do tvých očních důlků, skrz tvá žebra.
Chci.
Chci tě poznat.
Poznat tvou podstatu.
25.08.2016 - 17:57Severak: myslím, že snad ani nemám právo tyto dvě básně srovnávat, moje miniaturka a tato "Paní báseň"!!
25.08.2016 - 16:25srovnej s básní Miluješ mě celou - http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=28918-milujes-me-celou
(a já bych měl konečně už napsat tu povídku ze života "Jak jsem se zamiloval na hodině biologie")
(a já bych měl konečně už napsat tu povídku ze života "Jak jsem se zamiloval na hodině biologie")
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Hardtosay [3]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
