|
|
Vlakem pozdním
spěchám nocí
ničím uprostřed ničeho
tváří tvář pravdě.
A tunel
jímž projíždím, tak zběsile.
Když světla už pohasínají
a pára ztrácí intenzitu.
Vše tak rychle,
pohasínám.
Škoda, že jen tolik času
škoda, že
teď už páru zahalila noc
a noční procitnutí končí.
Lístek propadá
a nocí se žene další spoj.
Pozorujíc beze slov
jak se pára mění v mrak...
spěchám nocí
ničím uprostřed ničeho
tváří tvář pravdě.
A tunel
jímž projíždím, tak zběsile.
Když světla už pohasínají
a pára ztrácí intenzitu.
Vše tak rychle,
pohasínám.
Škoda, že jen tolik času
škoda, že
teď už páru zahalila noc
a noční procitnutí končí.
Lístek propadá
a nocí se žene další spoj.
Pozorujíc beze slov
jak se pára mění v mrak...
Jako bych se někde v té lokomotivě viděla. Škoda, že jízda dnešními vlaky už tolik poetická není. Hezky vyjádřeno. Líbí se mi. :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Noční spoj : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Poslední rozloučení

