12.10.2015
3
1572 (22)
0
Mám jedno vidění,
Všechno mě zebe.
Chvilka udušení,
Krásná Jak nebe .
Tělo třesoucí se ,
Nad mocí tebe.

Povdech slasti,
S zoufalým odleskem.
Co chceš , dám ti,
Budu tvým otrokem.



Svázaná dívenka.
Neni ji pomoci.
Tebe teď poliká ,
Bude tu pár nocí.
 02.11.2015 10:55
Já ti nevím. Myslím, že v sedmnácti letech už by člověk mohl psát mnohem více vyzrále. Předchozí komentující to trefili. K tomu bych ještě přidal dost rozsypaný rytmus.
 02.11.2015 09:03
Yana má asi namysli to i v poliká. Jo. To se časem vykřeše. Nejspíš i ta umělecká stránka. Zatím máš výhodu psát odvážně o těchhle věcech. To se hodí. Tyhle představy se nejlíp ztvárňují a taky čtou. Máš jich víc?

Ale bacha! Dáváš svoje básničky ukazovat fajnšmekrům, co si potrpí na češtinu bez chyb! Zkus na to příště myslet, ano?
 14.10.2015 21:14
Hele, Barborko, tvoje básničky mě zaujaly, ale věř mi že jednou ti první sloka s rýmy zebe, nebe, tebe přijde trochu k smíchu, ale myslím každý z nás co jsme tu, jsme jednu z prvních básniček použili stejný rýmování, je naprosto fádní, nenápaditý, pak ještě láskaxpáska, ale to časem pochopíš, jinak to jde, jsi šikula a další dvě sloky jsou fajn, ještě maličkost, zkontroluj si i, jedno tam bije do očí!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.