|
Krásná představa... na kuchyňské lince...
|
Šuplík v něm drátěnka,
na lince láhev,
vedle si posadím,
krásnou tu pánev.
Trošku ji obnažím,
pohladím povrch,
jemně ji naznačím,
není to podvrh.
Cítí to ona,
cítím to já,
zase a znova,
bude to ráj.
Když měníme tvary,
při bezesném chvění,
jeden se v druhého
pomalu mění.
na lince láhev,
vedle si posadím,
krásnou tu pánev.
Trošku ji obnažím,
pohladím povrch,
jemně ji naznačím,
není to podvrh.
Cítí to ona,
cítím to já,
zase a znova,
bude to ráj.
Když měníme tvary,
při bezesném chvění,
jeden se v druhého
pomalu mění.
22.09.2015 21:16
Děkuji vám za komentáře a přidávám další. Krátkou, ale výstižnou. Jmenuje se Krava.
:-)
:-)
22.09.2015 08:57
Ta poslední sloka je vyvrcholením básničky :-) Náhodou něco na ní, uvidíme co bude dál
21.09.2015 21:53
A42: Inu, ano, ještě si vzpomínám...Ale teď mi tam řádili nějací teroristé, buď z Al Kaidy nebo z nějaké americké skupiny tajného určení...:-)
21.09.2015 20:51
Jé zrovna jsem to u sousedů chválila. :-)
Hezké, najít poezii na kuchyňské lince.
Hezké, najít poezii na kuchyňské lince.
21.09.2015 20:37
Kristova noho! Dumám, zda je pánev synonymum slova přeslice anebo skutečně myslíš neživou věc a věříš, že i onaněco cítí...:-P
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.