 21.09.2015 1 1001(12) 0 |
Tisíce nitek
na prstech mám
jsem jako ta loutka
Jako ten klaun
co žongluje
Ve změti paprsků
jejichž spojení
jsem přestal chápat
rýsuji papírový život
Zrak se zamlžuje
a srdce vynechává
Kontury se bortí
Jakou poučku, definici, logický postup
použíti?
V prachu života (a smrti)
jediné zrnko
Zrnko pravdy
To molekula světla
a naděje
V oblaku suti
nové obzory
Aha
Místo jistot
mříž zbortil jsi
Hle, tu cesta
je
Zoufalství?
Strach?
Nejistota?
Chachá!
Pevně sevřeš
zrnko v dlani
a vykročíš
To já jsem teď
architektem svého života!
na prstech mám
jsem jako ta loutka
Jako ten klaun
co žongluje
Ve změti paprsků
jejichž spojení
jsem přestal chápat
rýsuji papírový život
Zrak se zamlžuje
a srdce vynechává
Kontury se bortí
Jakou poučku, definici, logický postup
použíti?
V prachu života (a smrti)
jediné zrnko
Zrnko pravdy
To molekula světla
a naděje
V oblaku suti
nové obzory
Aha
Místo jistot
mříž zbortil jsi
Hle, tu cesta
je
Zoufalství?
Strach?
Nejistota?
Chachá!
Pevně sevřeš
zrnko v dlani
a vykročíš
To já jsem teď
architektem svého života!
21.09.2015 - 20:09Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Architekti života : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Plechová ozvěna
Předchozí dílo autora : Tmavomodré dilema
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Uriziler [18], Honza [18], Roger [18], lidus [18], Jakub pěch [16], magdalenka [16], dollyk [15], M&J [14], Richard9876 [14], S.P [13], Maryje [9], erzebeta [9], Govrid [8], general Buttnacked [8], Roman Bernatský [5], kristine [3], fbruxes [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
