Krvavá růže

Jeden smysl, jedna posedlost...
Vášeň rozkoš, radost i touha,
cesta skrz trny je až příliš dlouhá.
Láska se tak snadno změní v zlost...

Stíny se dotýkaj' mlhavé duše...
Vlčí instinkt však volností jest,
krutému jitru může být zvěst.
I vlci milují krvavé růže...

Pekelný kvítek, jeden pro Smrt...
Nad chtíčem leží i falešná bázeň,
Nad slovy krvavá smrtící lázeň.
Nad chcíplou laní sklání se chrt...

Hlad šeptá šílenství do mysli...
Krása jen jen tváří faleše,
a stín po stopách krade se.
Jak ochablé jsou vlčí smysly...

Pach lásky i sladký hřích...
Jen na chvíli jsou tvou útěchou,
jelikož bouře skrývá se za něhou.
A na krev dopadá teď sníh...

Zvíře dravé a havraní pláč...
Vlk po vlčím boku, tak to mělo být.
Láska zakázaná zde nemá právo žít.
Prohraješ, jsi-li špatný hráč...