Z cyklu ironických glos o životě
přidáno 05.05.2015
hodnoceno 0
čteno 1046(12)
posláno 0
Bylo to šestej týden mý vojenský služby.
Bylo mi devatenáct - mladej a blbej.
Přijel jsem domů a těšil se,
že tátovi, mámě a ségře povyprávím,
jak samopalem práskám do plechovejch panáků.
Seděl jsem u stolu a padal na mě prach -
v baráku už neměl kam jinam padat.
Pak přišel táta.
Nad hlavama nám lítaly satelity
a pod nohama utíkal svět.
Říká: čekáš na ostatní, co?
Akorát že tady už nikdo jinej nebydlí.
Nad hlavama nám lítaly špionážní satelity
a stejně věděly hovno, co se v nás odehrávalo.
Pod nohama nám utíkal svět
a vůbec nic se nedělo.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poznámky k sebevraždě vol. 4 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Niněrista
Předchozí dílo autora : Poznámky k sebevraždě vol. 3

» narozeniny
cane [14], D.Deyl [13], Teron [10], Thenebis [9], janča [3]
» řekli o sobě
prostějanek řekla o Lizzzie :
Hvězdy jsou jak slunečnice nad Brnem... nebo jak to bylo? :) super básnířka :)..... její básně mě vždy chytnou a nepustí... protože je z nich cítit úžasná člověčina :) a nejen ta :) ... a Brno je další plus :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming