|
Z cyklu ironických glos o životě
|
Sen o lásce, sen o životě...
Co z toho je nám blíž?
Bez lásky jde život těžko
a s láskou ještě tíž.
Chtěl bych být dřevem aspoň stoletýho výtahu.
Mít všechny jeho vůně - cigára a pot,
ožralý semeno a krev.
Vonět spěcháním a zoufalstvím,
smrdět zdechlou kytkou a lacinou vůní chlápka,
co jezdil do čtvrtýho za paničkou.
A žádnej falešnej nátěr, ale
jizvy vzkazů zamilovaných.
Vlastně si už trochu jak ten výtah připadám -
i když vídám spoustu osudů a lidí, stejně jen
běhám od dveří ke dveřím... a jsem v tom sám.
Co z toho je nám blíž?
Bez lásky jde život těžko
a s láskou ještě tíž.
Chtěl bych být dřevem aspoň stoletýho výtahu.
Mít všechny jeho vůně - cigára a pot,
ožralý semeno a krev.
Vonět spěcháním a zoufalstvím,
smrdět zdechlou kytkou a lacinou vůní chlápka,
co jezdil do čtvrtýho za paničkou.
A žádnej falešnej nátěr, ale
jizvy vzkazů zamilovaných.
Vlastně si už trochu jak ten výtah připadám -
i když vídám spoustu osudů a lidí, stejně jen
běhám od dveří ke dveřím... a jsem v tom sám.
25.10.2015 18:24
Připomělo mi to pěkný web o pater nosterech, co jsem viděl... Sakra, někdy se musím svézt páternosterem.
26.04.2015 21:02
líbí se mi tyhle ironický glosy, je v nich život, ačkoli jsou to poznámky k sebevraždě, jo, a ten výtah fakt cítim a myslim až pojedu ve výtahu vzpomenu si na tuhle básničku
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.