Na hlubokém modrém nebi
spirály zvířených mraků
jak šnečí ulity.
Kde se tu vzali? Mhouřím oči
proti neúprosnému slunci.
Bolí a pálí.
To křídla labutě jak čerstvý sníh
nesou v ústrety anděla
s černými vlasy.
Na kolenou v lukách s prosbou
na rtech čekám, až přistane.
Přijde a obejme.
Polibek na čelo zastínil slunce.
V úžasu prosím: Ještě „Skálopevná!“
spirály zvířených mraků
jak šnečí ulity.
Kde se tu vzali? Mhouřím oči
proti neúprosnému slunci.
Bolí a pálí.
To křídla labutě jak čerstvý sníh
nesou v ústrety anděla
s černými vlasy.
Na kolenou v lukách s prosbou
na rtech čekám, až přistane.
Přijde a obejme.
Polibek na čelo zastínil slunce.
V úžasu prosím: Ještě „Skálopevná!“
Ze sbírek: Režim kompatibility, Když ulétnou rty
02.05.2015 19:09
Jaká škoda, pro ni. Čekej, přijde jiná, čistá, upřímná, se srdcem na dlani...snad, jen věřit (y)
30.04.2015 19:00
Lenča: ano, Petra :) akorád že se vrátila a zase odešla ... nadobro :(
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.