Omohbi

Jsou to ony,
ty věci, které nám sežírají hlavu,
i když je venku hezky.
Je hezky.
Jsi hezká.
Jsi hezký.
Copak na tom záleží?
Obě dvě cesty se zdají být bez ,,hezký".
Ale já vím,
že tam jsi,
ať už žena či muž.
Je to příjemné.
Akceptovatelné.
Hlavu drásající skutečnosti našich minulostí
se zdají být tak něžné a tvrdé.
Něžné i tvrdé.
Ale komu jde o něžnost?
Ale komu jde o tvrdost?
Všem těm, kteří nevyrostou, tam odkud já zhlížím.
A shlížím vůbec?
Rozdíl mezi shlížet a vzhlížet je jenom v jednom písmenku.
Ale to písmenko nemůže víc vážit,
zvlášť když nevyrosteš.
Trhá tě jak křìž.
Držíte kříž v ruce,
ale mně ho přikovali na záda.
Vy sobci.