život

Díky ja taky

Hezké, život mě srazil na kolena, a já se sama postavit nedokážu. Ale přátelé kterým jsem věřila na mě v těch nejhorších chvílích na mě jen hledí a nepomůžou mi. No ale ty když při výtvarce Sandra jen tak, a já byla z marená, ty jsi přišla a sedla si vedle mě a to jsem ráda, protože vím že Sandra by to neudělala a já se ji se vším svěřila. Ale jsem ráda že tě mám za nejlepší kamarádku.

Na povídku je to trochu krátký. Ale souhlasím - je fajn nenechat se srazit na kolena a poučit se. Člověk zjišťuje, jak je doopravdy uvnitř silný. Vlastně je to od života fajn, že nás takhle pošťuchuje :)