Pravda

Spatřil jsem anděla , u hrobu tuláka
měl ruce sepnuty a prosil o zázrak
anděli, andílku, proč prosíš nad hrobem,
setři si slzičku, prosím už neplakej
tuláka nevzbudíš, ten zemřel jen pro pravdu
ta dneska není nic, jen slovo, šum větru.

Anděl se otočil, v očích pln zármutku
neřekl vůbec nic, já jsem však poklekl
spatřil jsem na hrobě jméno té oběti
on nezemřel pro pravdu, on sám pravdou byl,
lidé ho ubili svou krutou podlostí
tuláka, žebráka, co krásnou pravdou byl.

S andělem společně u hrobu klečíme
prosíme o zázrak, ať pravda obživne.