Enigma

Sameri: uhuh, tolik jsem toho nečekal. :-)

Já znám jen ten příběh jak v Bletchley Parku dešifrovali Enigmu.

Severak:
Jmenuje se to Enigma, protože jsem skutečně v poslední době viděla film, který jde do kin.. Ale je to spíš jako osobní zachycení určitého času a volná inspirace k zamyšlení. Já o Enigmě mnoho nevím, ale mám ráda hlavního představitele jako herce. Hodně to i souvisí s jinými věcmi - v tomto případě je nejvíc inspirován verš "lidé spojeni stroji", který má však také více významů. Mohl by odkazovat k filmové Enigmě, ale zároveň k moderním technologiím. Pohledům, jaké mnoho lidé vrhá na svět. Do určité míry by se dala tato báseň vykládat i v kontextu politických vězňů z UH věznice z dob komunismu. I když v době, kdy jsem ji psala, jsem tento pohled zase tolik nevnímala. Dodatečně se tam však také hodí.

DDD:
Ach, jako kazatel na rohu to vyznít nemělo. :D Ale pokud ti to tak zní, je to taky určité pojetí. Možná je v tom trocha šílenosti a ohně pekelného.

vanovaso:
Tvrdost je potřeba k vývoji a motivaci, takže je to asi jen dobře. :) A pokud si v tom někdo něco našel, pak to splnilo svůj účel. Děkuji.

Zamila:
Otázka rýmů je zapeklitá věc. Báseň je v posledních desetiletích hodně širokým pojmem. Stala se experimentálním polem a nelze říct, že je to vždy dobře. Přeci jenom "tradiční" formy v sobě skrývají skutečnou poezii. Ovšem já za sebe nacházím něco i ve formách, kde je práce s rýmem spíše minimální. Nelze však říct, že bych s touto "básní" či jakkoli to budeme nazývat, pracovala úmyslně a proto si to nedovoluji ani pojmenovávat. Zatím.
Ale dovoluji si odporovat. Bojme se je běžný tvar, to, že je užívaný méně ho nijak neomezuje. Obávejme se evokuje spíš politický odstín dnešní výmluvnosti, který by ta báseň mohla dostat. A to v žádném případě nechci.
Počkat si na lepší poezii je právo každého. Dokonce nutností, řekla bych. Vždyť se rozhlédněme. :)

NO na to ,že máš trochu kritiky snesu, jsi to dostala docela natvrdo... ale já za sebe : mě se líbí, četla jsem ji opakovaně, a našla jsem si tam své, čemu rozumím, a možná je to to samé, co jsi chtěla vyjádřit...

Promiň, jsem poslední dobou nějakej nedospalej a tím pádem trochu natvrdlej. U téhle básně mám chvilkami pocit, že tuším a pak se tam objeví něco, co mi to rozhodí. Nevím. Omlouvám se. Trochu mi to připomíná křik pološíleného kazatele kdesi na rohu nádražního podchodu. Ale tak to možná vyznít mělo...

Bylo to inspirováno tím filmem, co teď jde do kin?

(o samotné Enigmě toho celkem dost vím, tak se zajímám)

Přijde mi to nemastné, neslané, slovně technické, nepoetické. Navíc to není dobře rozsekané do "rýmů", které vlastně ale neexistují. Závěr básně má něco do sebe, ale to je málo. A "bojme se", to se snad ani neužívá, spíše "obávejme se". No, počkám si na lepší poezii :-)