|
Jedna starší, ale zrovna zas nějak ´přichází do módy´ :D
 21.12.2014 4 1481(16) 0 |
Duše má je bezedná díra,
co do sebe stále sbírá
pocity, co ničit zvládnou.
A já nemám šanci žádnou
ubránit se, vzdorovat.
Zákonitě přijde pád,
kdy si musím přestat lhát.
Protrhnou se všechny hráze
a já, v zoufalé snaze
zbavit se té bolesti,
pláču. To mě očistí.
Ano, už vím,
že ten, kdo brečí,
srdce, duši, tělo léčí...
Proto teď mé oči smáčí
tváře v srdceryvném pláči.
Srdce se rozbuší,
tělo rozechvěje
náporem zoufalství,
smutku a beznaděje.
Právě teď odplaví
mé horké slzy
vše, co mě zraňuje,
trápí a mrzí.
Je to jako průtrž mračen,
k tomu blesky, hromy.
I poslední zbytky vzdoru
zhroutí se a zlomí.
Vypláču se zcela, do dna,
zůstanu jak vyschlá studna,
nad kterou se duha zjeví
jako nová naděje.
Pokorou a čistou láskou
celičkou mě zahřeje.
A já cítím
neskonalý vděk
za tu sílu,
za ten lék.
Vím, znovu přijde ta chvíle,
tím jsem si tak jistá.
Všechnu bolest slzy vyplaví
a já uvnitř zůstanu čistá.
...
Má duše je bezedná díra,
v níž naděje neumírá
první, ani poslední.
Vždy se znovu rozední.
co do sebe stále sbírá
pocity, co ničit zvládnou.
A já nemám šanci žádnou
ubránit se, vzdorovat.
Zákonitě přijde pád,
kdy si musím přestat lhát.
Protrhnou se všechny hráze
a já, v zoufalé snaze
zbavit se té bolesti,
pláču. To mě očistí.
Ano, už vím,
že ten, kdo brečí,
srdce, duši, tělo léčí...
Proto teď mé oči smáčí
tváře v srdceryvném pláči.
Srdce se rozbuší,
tělo rozechvěje
náporem zoufalství,
smutku a beznaděje.
Právě teď odplaví
mé horké slzy
vše, co mě zraňuje,
trápí a mrzí.
Je to jako průtrž mračen,
k tomu blesky, hromy.
I poslední zbytky vzdoru
zhroutí se a zlomí.
Vypláču se zcela, do dna,
zůstanu jak vyschlá studna,
nad kterou se duha zjeví
jako nová naděje.
Pokorou a čistou láskou
celičkou mě zahřeje.
A já cítím
neskonalý vděk
za tu sílu,
za ten lék.
Vím, znovu přijde ta chvíle,
tím jsem si tak jistá.
Všechnu bolest slzy vyplaví
a já uvnitř zůstanu čistá.
...
Má duše je bezedná díra,
v níž naděje neumírá
první, ani poslední.
Vždy se znovu rozední.
Ze sbírky: Slova moudrého JÁ
01.03.2015 - 19:47Nezbývá, než souhlasit, i když díky předsudkům užíváme tenhle lék spíše v ústraní...:-)
Zase kouzelným a přesvědčivým způsobem vyjádřeno...:-)))
Zase kouzelným a přesvědčivým způsobem vyjádřeno...:-)))
21.12.2014 - 18:02Timothy A. Postovit
Líbí se mi forma.)
21.12.2014 - 15:44krásná, krásné myšlenky, a ano, slzy léčí... i když to tak někdy nevypadá...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Slzy, co léčí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Úplně normální Vánoce
Předchozí dílo autora : Zbloudilá
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
ladygodiwa [14], Davidss [10], fastavačka [9], oči směrem k zemi [8]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
