když je to, co chcete světu říct pevně zavřeno uvnitř Vás a Vy máte pocit, že když to neřeknete, umřete a... Ono to nejde říct, protože prostě nemůžete. Ničí mě to a já už nemůžu...Nemůžu...
 27.03.2008
7
2369 (27)
0
Prostě se dusím a umírám
s tlustou betonovou zdí pod kůží
s jedovatým plynem v žilách
/co takhle CO? [čti: oxid uhelnatý]/
a se zkratem mezi mozkem a srdcem

realita je děvka,
která mi po prohýřené noci vrazila nůž do srdce
pro pár stovek
a pak nechala na polštáři krátký vzkaz:
"Umřela"

a pak už jen mlha
nic a apatie
nevím, co se děje a proč
tuším, že brzo bouchnu
možná pak začnu vidět jasně
/chybí mi barvy/

pocit bezmoci s tikající bombou v srdci
chci zpátky svou Fantazii, své Sny
svou mrtvou Múzu
umírám
 20.06.2012 20:01
Alex: Protože většina autorů je v pubertě a to...to prostě je období pesimismu. Nebo si vytvořili takovou masku a té se drží, nebo jinak psát neumí, nebo... kdo ví :)
 12.06.2012 23:05
CO - mě pobavilo... zbytek jen.... PROČ JSOU PSANCI PLNI PESIMISMU????!
 12.04.2008 14:45
s tlustou betonovou zdi pod kuzi...

-to je vyborny....
 02.04.2008 18:09
Metafory...Ulítávám na nich, dá se jimi vyjádřit hodně moc pocitů tak, abych je neřekla přímo. Snažím se o to, aby moje metafory byly alespoň trošku originální, ale...
 02.04.2008 18:04
Ta má múza se objeví jen po nějakém neštěstí... tedy většinou...
Ta báseň na mě zapůsobila, nejvíc se mi líbí ty metafory.
 30.03.2008 17:37
člověk musí žít...musí...;)...protože jinak se fantazie nedostaví...a Múzy budou umírat dál...*
 28.03.2008 08:47
taky se mi občas stane, že se zaseknu na nemůžu, jenže člověk stejně musí...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.