Krása

Nosík máš nahoru,
koukáš na mě,
hodně z vrchu,

vím nejsem nejhezčí,
ani bohatý,

bojem tělo je zjizvené,
však nemám srdce,
jak z tvrdého kamene,

pýcha a předsudky,
zlé to věci,
tě obklopují,
sestrami stračími,
v jedné hradbě
temně šedé,
která je vysoká,
na obyčejného člověka,
ani nedohlédneš….

Tvář máš krásnou,
duši však zkaženou,

Snad ti někdo pomůže,
jak v pohádce...