12.3.2007 ... občas narazím na nějakou svoji básničku o které ani netuším že jsem ji napsal ... tohle je jedna z těch pozapomenutých ...
přidáno 21.03.2008
hodnoceno 6
čteno 1566(20)
posláno 0
Je mi líto
Že pampelišky kvetou
Jen jednou do roka
Je mi líto
Že je tak málo rán
Ve kterých uvidím rosu
Třpytící se na sítích křižáků
Je mi líto
Všech zbytečně zničených věcí
A lidí
Je mi líto
Že nestačím počítat
Zrnka písku
V přesýpacích hodinách
Je mi líto
Že létat mohu
Jen ve snu
Je mi líto
Všech zameškaných
Západů slunce
Které se už nikdy nevrátí
Je mi líto
Že neunesu všechnu cizí bolest
Ani tu svoji
Je mi líto
Ztracené kuličky
Z dětství
A spousty dalších věcí
Na které jsem si nevzpomněl
A to
Je mi líto
přidáno 30.01.2015 - 19:17
Krásná - a hlavně závěrem.
přidáno 25.03.2008 - 22:29
:-DDD není mi líto, že četla jsem si to
přidáno 21.03.2008 - 20:35
rozumím...;)...je spousta nádherných věcí, na které se postupem času zapomíná...
přidáno 21.03.2008 - 14:46
Volný verš nepreferuji, přesto se mi dílko líbí. Je upřímné, čtivé, poetické pěkné..... A k obsahu: - myslím si, že i to, že je nám občas něčeho líto, je důležitá součást života, no ne?:-) Ale tahle tvoje lítost je lehká, hezká a spíše osvěžující!!! Takže celkově můj názor: Pěkné!!!
přidáno 21.03.2008 - 13:33
ale zase kdybychom si pamatovali všechny věci.. Nebylo by tam už tolik místa...Nevíc se mi na básničce líbila toto:
Je mi líto
Že neunesu všechnu cizí bolest
Ani tu svoji
Čteš mi z duše :-)
přidáno 21.03.2008 - 12:12
smutná pravda...... strašně mě štve, že si nemůžu některý věci pamatovat na pořád...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Je mi líto : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ratolest
Předchozí dílo autora : Opýtaj sa ma

» narozeniny
Nikusska [14], baLi [5], Aster [4], Horac [2]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming