Dotek lásky Tvého srdce které sis odnesl ke hvězdám

vanovaso: Máš jistě pravdu, krásnoočko! Nejspíš bych si tenhle zvyk měl taky osvojit...;-(

shane: řekla bych,že tu mají všichni srdce,jen ho někdy schovávají

vanovaso: Jenže není srdce jako srdce!
To Tvé ještě není tak okoralé jako ta jejich...;-)

shane: snad všichni, dnes dokonce už i ti technici , řekla bych ,píší srdcem...

vanovaso:
Mam snad tedy jeste taky srdce
ukryte v nitra meho loubi,
jeste casto rozbusi se prudce
a nejsem jenom pouhe zombi?
;-)
Snad tez ten zpusob psani znam,
ac zlehcuji to zas,
mozna i Tvoji prizen mam
pro omezeny cas...

shane: píšu srdcem,shane. Diky

vanovaso: Jak to děláš, že mne Tvá něžná dílka tak dojímají a svádějí mne k podobným úvahám? (* ?-)

shane: v tom s tebou souhlasím,víra je v nás,je to ta naše láska...:-)

vanovaso: Já věřím, že něco nad námi je, ale nehledám to v kamenných chrámech.
A věřím, že když opravdu chceme a jde to opravdu od srdce, splní se to...;-)

vanovaso: Taky chci...Ale asi je ještě má touha příliš poskvrněna sobectvím a tak zůstává nenaplněna...;-(

shane: nevím, jsem nevěřící a přitom bych tolik chtěla...

vanovaso: vanovaso:
Tvé srdce je tak něžné a plné lásky a já závidìm tomu, kdo si ji teď již nemůže vychutnat. Anebo může? Třeba je vážně něco tam na druhé straně, možná duše našich drahých nám zůstávají nablízku.Nevím, ale chci v to věřit!;-)

slnečnica: díky

Tiež sa z bolesti zvyknem vypisovať... je mi to ľúto.

grainne: díky

moc krásné... se ztrátou se dá vyrovnat různě, může to zůstat jenom ztráta a nic víc, ty jsi to přetvořila v krásu...

ŽblaBuňka: děkuji Ani věk Homéra neomlouvá, souhlasím ,a jsem ráda, že se ti ti moje básně - moje citové výlevy líbí, všimla jsem si, že je hodně čteš... hezký den

korálek: díky

každý žijem život svůj
vnímáme ho nerovně
někoho city zraňují
jiný žije jako "moucha na ho..."

promiň vanovaso, rád čtu tvá dílka a líbí se mi, ale potřeboval jsem zareagovat na Homérovu necitlivost

zamrazilo mě , dobrá :-)

Homér:Jsi v.l,tady nejde o víru , ale o lásku ... a o bolest... a más pravdu, když jsem začla psát, chtěla jsem kritiku, ale to byla jiná situace, ted píšu o svý bolesti, a možná to změním na zákaz kritiky, ale ono je mi to vlastně jedno, někdy je dobré poznat i pohledy na svět druhých, který ještě nic neprožili , ale žijou lacině ....

Dneska se nás kámoš ptal. Copa reinkarnace? Tři a půl ze čtyř nevevěří. Život je jenom cesta ke smrti, pravil jakýsi Seneca, beztak to slyšel v putyce. Pomůžeš si jedině sama. Jo ty toužíš po maximální kritice? Furt to samý. Víra. Ráj je moucha na hovně.