Královna Matematika

Kromě druhé světové,
ještě jednu vášeň mám,
dámu matematiku,
po večerech uctívám.

Parciální derivace,
prohání se hlavou mou,
lokální extrémy funkcí,
s nejedinou proměnnou.

Až se grafy funkce zkříží,
a vytvoří Svatý grál,
jakpak zjistím, jak je velký?
Přes Riemannův integrál.

Když nechci šplhat do kopce,
a chci šálek na kávu,
najdu funkci konvexní
a ignoruji konkávu.

Ale co to? Horská dráha?
Funkce sinus, kosinus,
samy sobě derivací,
liší se jen o mínus.

Když budeš e na ixtou,
a honí tě derivace,
zastav se a dej si pivo,
pro ně sysifovská práce.

Jen ať nejsou parciální,
hlavně na to pozor dej,
podle y zůstaneš nulou,
nebude ti zrovna hej.

Namaluji grafy funkcí,
malby definic a vět,
derivace, integrály,
tvoří můj číselný svět.

Matematika je věda,
tajemná a ve všem jasná,
čistá jako z křišťálu
a nadpozemsky čarokrásná.