 10.03.2008 2 1530(8) 0 |
Ještě ne, stále jsi tu,
zatím jsi neodešel.
Ještě zbývá pár dnů,
čas ještě nevypršel.
Tajný hlas mi šeptá stále,
zkus bojovat zas,
nedovol aby všechno krásné
náhle odvál čas.
Stojím na břehu řeky,
měla bych se s Tebou loučit,
ale ještě není konec sloky,
ještě nechci tohle skončit.
Naděje umírá poslední
s nedopsaným příběhem,
ale ještě nejsi pryč,
ještě neříkám Sbohem.
zatím jsi neodešel.
Ještě zbývá pár dnů,
čas ještě nevypršel.
Tajný hlas mi šeptá stále,
zkus bojovat zas,
nedovol aby všechno krásné
náhle odvál čas.
Stojím na břehu řeky,
měla bych se s Tebou loučit,
ale ještě není konec sloky,
ještě nechci tohle skončit.
Naděje umírá poslední
s nedopsaným příběhem,
ale ještě nejsi pryč,
ještě neříkám Sbohem.
15.03.2008 - 03:04Azure Sky
Naděje umírá poslední ...přesně tak, jen by lidé měli někdy zvážit které naděje jsou realistické a které ne
11.03.2008 - 19:10Je důležité že příběhy začínají...je důležité prožívat každý okamžik jako by byl tím posledním...;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ještě neříkám Sbohem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Létající básník
Předchozí dílo autora : Nespavec
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
napp1ng bookworm» narozeniny
Vladan [14], marinka [10], Gabriela Malá [2]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
