Nespavec

Nespavec nemůže spát,
místo spánku bdí.
O ničem nenechá si zdát,
ostatní už dávno spí.

Dívá se skrz záclony
do temné noční ulice.
Zahalené do černé tmy
plápolají čtyři svíce.

Přemítá sám v sobě,
hledá pod nánosy prachu,
v této noční době
příčiny svého strachu.

Strach, o kterém neví,
ale přesto ho sžírá.
Navenek normální se jeví,
ale uvnitř ho to svírá.

Na svou dávnou lásku
v myšlenkách svých vzpomíná.
Strhnul růžovou pásku,
co oči jeho ovívá.

Zbytečný stojí tu dál,
tolik chtěl by se smát.
Severní vítr tu noc vál
a on nemohl spát.