přidáno 02.03.2014
hodnoceno 2
čteno 1507(7)
posláno 0
Odkud jen tě znám,
není mojí volbou tě následovat,
krok po kroku si sčítám,
jejich tolik, že nemohu je vyjmenovat.
Jsem nešika, co zakopává,
ale nedokáži toho litovat.

Možná, že viděl jsem již dříve,
to, co hledám věčný čas,
však nedá se to popsat lépe,
když věčně ztrácíš hlas.

Cítím velkou odpovědnost,
za to co se děje,
snad mělo by se stát,
vnímám sílu, slabost
pro to, co mám rád.
Nemohu se hnout.

Zavírám oči,
před pravdou, kterou stále vidím,
potácím se v nejistotě
a zůstává tu jen čas na slova,
která.. nikdy nevyslovím.
přidáno 02.03.2014 - 16:09
Jack I. Pier: děkuji :)
přidáno 02.03.2014 - 16:07
"která nikdy nevyslovím.." hezký :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Slova : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Puzzle života
Předchozí dílo autora : Potemnělá jiskérka

» narozeniny
Odelette [17], matej.strouhal [16], Falen [12], Dreamer [11], Na voru.cz [10], Ďábel sám [9], Modřín [3]
» řekli o sobě
prostějanek řekla o Lizzzie :
Hvězdy jsou jak slunečnice nad Brnem... nebo jak to bylo? :) super básnířka :)..... její básně mě vždy chytnou a nepustí... protože je z nich cítit úžasná člověčina :) a nejen ta :) ... a Brno je další plus :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming