přidáno 17.02.2014
hodnoceno 0
čteno 871(2)
posláno 0
© Megynka


Do náruče větru ses dobrovolně odevzdala,
pryč všechno krásné ... a naše ... jsi sebou vzala.
Vánkem je zmítána tvá duše,
slyším jen svůj nářek ... (opravu tiše).


Cuchá mi vlasy, je všude kolem,
nebo jsi to ty?
Tichý sten mi myslí projel,
jsou to jen odezvy?


Líbá mě, objímá, dává mi sílu, bere mi dech,
odnáší celý můj život daleko za obzor.
Vše mění do krásných, nevinných vzpomínek
a přenechává tobě nade mnou dozor.


Unáší bolesti moje, celého světa,
zbyde mi jen jediná věta ...
"Zůstaneš?" slyším se říkat
a najednou vidím se nad zemí lítat.


Nezůstala jsi, teď to vím, vzala jsi mě sebou,
máš opravdu úžasnou moc, prostě skvělou.
Nohama stojíš na zemi, ale občas letíš,
naše křídla, alespoň na těch pár minut, slepíš.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vánek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Sny v barvách
Předchozí dílo autora : Snad lest?

» narozeniny
jednou uklouznu na slupce od banánu [16], Kristen [14], Kettina [13], Sabatu322 [9], sarka [7]
» řekli o sobě
Severak řekl o tlachapoud :
Střez, střez se Tlachapouda, milý synu. Má tlamu zubatou a ostrý dráp. Pták Zloškrv už se těší na hostinu, vzteklitě číhá na tě Pentlochňap. -- Lewis Carrol: Alenka v říši divů (a za zrcadlem) (v překladu Aloyse a Hany Skoumalových)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku