|
Již netuším, proč jsem tuto báseň spojila s tím, co vidím v barvách, ale asi to tak zrovna mělo být ... :) opět jedna z těch starších.
 18.02.2014 3 1116(6) 0 |
© Megynka
Zdál se mi krásný sen,
jak přivíráš své oči jen,
jak nastavuji rty své k tobě,
pro ten něžný polibek,
co skončí dřív než začal,
zbyde jen vyhaslý plamínek.
Zdál se mi krásný sen,
jak chytneš mě za ruku jen,
jak nastavuji dlaň tvou k tobě,
pro to něžné objetí,
co skončí dřív než začalo,
zbyde jen smutné dojetí.
A já tu ležím, smutná, sama
a děsně mi táhne na záda.
...
Modrá - vidím nebe plné mráčků....vidím tebe na obláčku... vidím moře plné ryb a spoustu již vyřešených chyb....
Černá - ticho, co proplouvá mým světem, úzkost, co prostupuje mým tělem, láska, co špatné konce mívá a naděje, co se v tobě skrývá...
Fialová - zem a nebe, láska, co i tebe hřeje, špatná a dobrá rada, něco, co se vždycky poddá... teplo, láska, klid a mír... ve snech celý vesmír...
Červená - teplo domova, krb, co do něj přikládáš, láska a štěstí, co v tobě mám, tvé srdce na dlani, nikdy ho nedám....
Zelená - strom a padající listí, tráva a na zahradě svišti, příroda, co mluví tiše, jablko co ti skončí v břiše ×D
Bílá - strach z neznáma, země za náma, vězení, nemůžeš ven, jinak to nevidím, je to jen sen...
Zdál se mi krásný sen,
jak přivíráš své oči jen,
jak nastavuji rty své k tobě,
pro ten něžný polibek,
co skončí dřív než začal,
zbyde jen vyhaslý plamínek.
Zdál se mi krásný sen,
jak chytneš mě za ruku jen,
jak nastavuji dlaň tvou k tobě,
pro to něžné objetí,
co skončí dřív než začalo,
zbyde jen smutné dojetí.
A já tu ležím, smutná, sama
a děsně mi táhne na záda.
...
Modrá - vidím nebe plné mráčků....vidím tebe na obláčku... vidím moře plné ryb a spoustu již vyřešených chyb....
Černá - ticho, co proplouvá mým světem, úzkost, co prostupuje mým tělem, láska, co špatné konce mívá a naděje, co se v tobě skrývá...
Fialová - zem a nebe, láska, co i tebe hřeje, špatná a dobrá rada, něco, co se vždycky poddá... teplo, láska, klid a mír... ve snech celý vesmír...
Červená - teplo domova, krb, co do něj přikládáš, láska a štěstí, co v tobě mám, tvé srdce na dlani, nikdy ho nedám....
Zelená - strom a padající listí, tráva a na zahradě svišti, příroda, co mluví tiše, jablko co ti skončí v břiše ×D
Bílá - strach z neznáma, země za náma, vězení, nemůžeš ven, jinak to nevidím, je to jen sen...
18.02.2014 - 21:09klidně by to mohla být dvě dílka, ale takhle je to takové nápadité, občas mi ty rýmy zadrhnou, ale jinak se mi tvé básničky líbí, každopádně máš svůj styl a dobré nápady
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sny v barvách : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kapky rosy
Předchozí dílo autora : Vánek
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
