... jedna z mých starších ... stará něco přes dva roky :)
přidáno 04.01.2014
hodnoceno 2
čteno 1568(12)
posláno 0
Znám ten pocit, kvůli tomu,
bojíš se už chodit domů.

Matku svoji brzo ztratíš,
co se stalo, nenavrátíš.

Už je jako ptáček v kleci.
Smrti neunikde přeci.

Do očí se řinou slzy.
Tebe to tak strašně mrzí.

Osud si s ní špatně pohrál,
její život skoro dohrál.

Kdyžs byl malý, oblékla tě,
starala se, objala tě.

Teď je ale jedno všecko.
Kéž by jsi byl zase "děcko".

Její přízně by sis cenil,
svůj život za její měnil.

Ale to už nenavrítíš.
Tím ji taky navždy ztratíš...
přidáno 04.01.2014 - 23:26
mannaz: děkuju :)
přidáno 04.01.2014 - 14:07
Ano, tak to je. Život je konečný. Hezká.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Matka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Dvě těla
Předchozí dílo autora : Miluji Tě

» narozeniny
doňa Isabela Mendéz [18], Puck [18], brigitka [17], Fialka [16], danda [15], E.l.s.n.k.a [15], Sonett0 [14], moriendi [13], junekre [12], tlachapoud [11], blokar [2], Tony [1]
» řekli o sobě
Boleslava řekla o Sokolička :
Moc fajn holka, krásný básničky i povídky - to je ideální kombinace! A nemáme společné jenom ty sportovce...přihlásily jsme se přece na Psance ve stejný den (to bude znamení...)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming