Requiem pro vyschlé slzy

Myslíš,
očekáváš,
že u mě už neexistuješ

existuješ
až moc

stále bych se topil
v tvých očích
v tvém pohledu
nekonečném
kterým vždy
prostřelíš mou duši
skrz naskrz

ptáš se mě
co mi je
a zda to bolí
čekám
a pláču suchých očí
čekám až to přebolí
směju se
doufajíc v pocit
že už nic mě nebolí

nejraději bych prosákl
tvou kůži slzami a polibky
cítil tvůj horký dech na krku

jenže nemohu
mohu milovat Tě
i tvé tělo
pouze platonicky
pro tvé štěstí
líbat mechanicky
pouze na nás
psanou vzpomínku

náš příběh dnes končí
ale stále Tě miluju
deníčku