Requiem pro vyschlé slzy
Myslíš,
očekáváš,
že u mě už neexistuješ
existuješ
až moc
stále bych se topil
v tvých očích
v tvém pohledu
nekonečném
kterým vždy
prostřelíš mou duši
skrz naskrz
ptáš se mě
co mi je
a zda to bolí
čekám
a pláču suchých očí
čekám až to přebolí
směju se
doufajíc v pocit
že už nic mě nebolí
nejraději bych prosákl
tvou kůži slzami a polibky
cítil tvůj horký dech na krku
jenže nemohu
mohu milovat Tě
i tvé tělo
pouze platonicky
pro tvé štěstí
líbat mechanicky
pouze na nás
psanou vzpomínku
náš příběh dnes končí
ale stále Tě miluju
deníčku