|
Báseň poví vše, i víc.
 19.07.2013 4 1613(15) 0 |
Topím se v lásce;
už dochází dech.
Deformuji tvář svou
v masce
deformuji i svou duši
v ztracených snech.
Uvězněn svými emocemi
jak kostry zazděné
v prastarých zdech,
vypouštím tu
svůj poslední vzdech.
Tvá láska ke mě umřela;
já umírám též,
hledám ji tu v nebi lásko,
pověz kde je,
kde?!?
Tvůj polibek je
pro mé tělo krev,
nechalas mě vykrvácet,
moje srdce už je samotné
a zoufale schne.
už dochází dech.
Deformuji tvář svou
v masce
deformuji i svou duši
v ztracených snech.
Uvězněn svými emocemi
jak kostry zazděné
v prastarých zdech,
vypouštím tu
svůj poslední vzdech.
Tvá láska ke mě umřela;
já umírám též,
hledám ji tu v nebi lásko,
pověz kde je,
kde?!?
Tvůj polibek je
pro mé tělo krev,
nechalas mě vykrvácet,
moje srdce už je samotné
a zoufale schne.
21.07.2013 - 10:14BorůvkaB: Tak... já neumím psát nic jinýho, než to, co cítím. Tak proto jsou depresivní :)
20.07.2013 - 21:57Devils_PIMP
Velmi slusne
20.07.2013 - 13:51Tak je tak krásná! Nemám, co bych jí vytkla a tím se mi líbí ještě víc :) Jen má smutný obsah :( Ale sedí mi do nálady ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Odloučení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Realizace
Předchozí dílo autora : Skrytá, však na povrchu
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Amálka z Montmartru [18], Megs [18], Christel [18], Corel [16], jcop [16], Tynka8 [15], Zarathustra [13], Yanishca [10], Lucy [10], konvec [7], ofroad [3], Zamilované Básník [3]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
