|
něco z mých starších děl
|
Má duše se láme
v končiny neznámé,
mysl se rozpadne,
konec počátkem se stane,
oblékám kabátek v překotnosti
té daleké nicotnosti…
nebo naděje?
City se ženou vpřed
navštívit daleký svět,
myšlení už nic nevelí,
když listí tiše ševelí,
když lesy se zelenají,
co jen ty signály znamenají?
Uletět, utéct, nevrátit se…
v končiny neznámé,
mysl se rozpadne,
konec počátkem se stane,
oblékám kabátek v překotnosti
té daleké nicotnosti…
nebo naděje?
City se ženou vpřed
navštívit daleký svět,
myšlení už nic nevelí,
když listí tiše ševelí,
když lesy se zelenají,
co jen ty signály znamenají?
Uletět, utéct, nevrátit se…
18.06.2013 23:43
Za začátku jsem si řekla klasika, ale zanechala ve mně zvláštní pocit. To probuzení emocí je podle mě krása poezie. Gratuluju, povedlo se.;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.