První řádek mě napadl sám od sebe a pak už to šlo rychle :)
 17.06.2013
3
1996 (16)
0
"Nechci porušit křehkost tvého těla,
když doteky čeřím hladinu tvých očí.

Nechci vystrašit jemnost tvých rtů,
když unáhlenými pohyby
čeřím vzduch a hladinu tvých očí.

Nechci uspěchat chvíli napětí,
když hruď svou zvedáš
a vyplašeně očma těkáš
v modré tůni těch mých.

Chtěl bych líbat tvé rty dívčí,
hladit víčka s květy růží,
když odlesky vody
po tvém těle kreslí
obrázky krásných chvil."


"Chtěl bys moje verše po kůži mi psát
a jejich stíny skládat do šuplíků,
kde vlastním slovům váhu dáváš,
chtěl bys na mé rty svou váhu dát,
moje tělo tím svým hřát,
smáčet svá křídla v mých útrobách,
ale já chci ty pohyby vést
a do tvých uší šeptat svoje řádky,
dokud zbude mi dech."

 18.06.2013 17:32
Marbal Škutin: Děkuju :) Tvůj komentář mě opravdu potěšil :) Nádherná, to nevím, ale asi nebude špatná :)) Ještě jednou ti děkuju :)
 18.06.2013 13:16
Nejkrásnější báseň, kterou jsem kdy od Tebe četl. Je opravdu NÁDHERNÁ. A troufám si říct, že je to jedna z nejhezčích básní, které jsem za poslední dobu četl vůbec. Úžasně romantická a poetická. Budu ji číst víckrát. Na tohle dílo můžeš být opravdu pyšná. Vyzařuje z toho hrozně moc silných emotivních okamžiků, z kterých se skládá snový svět, jenž se pokoušíme, ať už někdy s větším či menším úspěchem převést do reality. Opravdu úchvatná báseň.
 18.06.2013 08:13
Nevím, jestli bych to nazval básní, rýmy tam moc neladěj, spíš když by se to převedlo do miniatur. Jinak se to čte hezky.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.