Vystátý důlek

I když mám tebe,
jsem sama.
Když hledím na nebe,
vytvářím si drama.

Cítím se jak dáma,
co čeká na vojáka.
Strach jestli se vrátíš,
nebo mi přijde jenom zpráva.

Stala se ze mě krá*a,
co se všeho vzdala.
Jen aby si tě "vzala",
a milovala.

Místo abych se teď smála,
teče ze mě láva.
Hořkost, smutek, žal,
spojí se...

a pak bam!