Padala jsem

Padala jsem,
naučila se vstát,
bojovala jsem,
toužila jinou se stát.

Přicházely rány,
srážely mě níž,
zůstávaly bez ozvěny,
jednou pochopíš,

že bez boje nedosáhneš
na první metu,
že pak příliš nedokážeš
prokletému světu.

Padala jsem,
naučila se vstát,
vstala jsem,
zvládla na nohách stát.

A teď pro ostatní
stavím mosty
v čirém zapomnění,
mihly se jiné životy,

co pro pád do temnoty
zvolaly mé jméno,
zmizely už do nicoty...
Těm už je to jedno...

Ale proč tak málo stačí,
aby člověk padnul,
hlava se mi točí,
další ten květ zvadnul.

I já padám do temnoty
ponořená do sebe,
následuji cizí kroky,
nebojuji za sebe...