29.05.2013
5
1210 (9)
0
Sním o dešti který smutek smývá
a o zahradách v pouštním písku
kde se klid schovává
sním o lásce, zatímco mi čas utíká
i o ohni který zlobu požírá

Ty sny, které spojují dvě srdce
jež nikdy spolu nezemřou
A poblíž plamenů si hrají její stíny
jež mění tvar podle lidské touhy

Tahle pouštní růže,
jejíž stín nese tajný slib
Tahle pouštní květina,
žádnou sladkou vůni neucítím

I když chci jít z klamu pryč
marně se probouzet snažím
 30.05.2013 19:40
:o))
 29.05.2013 19:37
taron: možná že já už ztrácím sám o sobě grády. Děkuji
 29.05.2013 12:47
druhá strofa zaujala nejvíce, ...konec je takovej mdej...myslím,...jakoby ztrácel grády...nevím, jen můj dojem , nic víc :) Jinak víme, že jsi se ho-ho-ho-dně zlepšil, jsi pašák :)
 29.05.2013 11:02
Devils_PIMP: no víš přišel jsem na to že kolikrát je to lepší než to nechat uležet a upravovat, protože pak původní myšlenka kolikrát vezme za své
 29.05.2013 01:09
 Devils_PIMP
Neni to zle - jen si to tak rochu kazis takovou ... Jsk to rici nekdy to nechas tak jak sly myslenky na spacir...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.