doufám, že mě nebudete mít za člověka, který si myslí, že je život růžový
přidáno 12.10.2007
hodnoceno 1
čteno 570(10)
posláno 0
„To je nádhera.“ Rozplývám se.
„Jo, to tedy je, ale počkej až to tady spolu dáme do pořádku. To bude ještě hezčí.“souhlasí se mnou Michal a přitom si mě k sobě přitáhne a položí své dlaně na mé vystouplé bříško.
Když mi Michal řekl, že koupil domek na okraji města, byla jsem v šoku, ale zároveň jsem se rozplývala štěstím. Tak dlouho jsem na tohle čekala, že jsem si myslela, že už to nikdy nepřijde a teď je to tady. Milující manžel, malé stvoření v mém břiše a dokonce vlastní domek.
Teď tady stojíme v prostorném obývacím pokoji a tiskneme se k sobě.
„Mám pro tebe ještě jedno překvapení lásko.“ Zašeptá mi do ucha.
„Vážně? Ale mě tohle už stačí. Jsem prostě naprosto šťastná.“
„To já taky, ale chtěl bych ti to ukázat teď. Pojď za mnou, ale prosím tě dávej pozor a nezakopni o ty bedny.“ Varuje mě Michal a přitom mě táhne za ruku do schodů.
„Pomalu Míšo. Jsem teprve ve třetím měsíci, ale stejně mi to dává zabrat. A kam mě to vlastně vedeš?“
„Promiň. Pamatuješ, jak jsem ti řekl, že nemáš chodit do toho pokoje na konci chodby? Tak tam na tebe čeká to překvapení. A teď zavři oči.“ Otočí se na mě přede dveřmi a počká, až zavřu oči. Pak tiše otevře dveře a vezme mě dovnitř. Poté, co vejdu do toho pokoje obklopí mě vůně dřeva. Tu vůni miluju odjakživa, vždy mě naplnila a já pak cítila, že mi ta vůně proniká až do morku kostí a že vyplňuje každičkou část mého těla.
„Tak, a teď můžeš otevřít oči.“ Vyzve mě Míša a chytne mě za ruku.
V okamžiku, kdy otevřu oči, jsem přesvědčená, že jsem nikdy neviděla nic krásnějšího, než co tady přichystal Míša.
„Vždy jsi ji chtěla, tak jsem si řekl, že když máme teď domek, tak ji tady budeš mít. Tento pokoj jsem vybavil jako první, ať máš kde odpočívat. Vybalil jsem všechny tvoje knihy a dokonce jsem ti koupil to velké houpací křeslo.“ Usměje se na mě z boku.
Já pořád nemůžu uvěřit vlastním očím. Celá místnost obložená dřevem s policemi, kde jsou uspořádané mé knihy od podlahy až ke stropu a k tomu stůl s lampičkou a velké houpací křeslo u okna. Tak tohle jsem si vždy přála, už od dětství, kdy jsem každý měsíc chodila do knihovny a vdechovala její kouzlo, které mi dodávalo jakousi sílu. Teď taky stojím ve své vlastní…
Z očí mi vyhrknou slzy a kutálejí se mi po tvářích. Vidím rozmazaně, ale přesto se mi to zdá prostě nádherné. Míša si mě přitáhne do náruče, začne mě hladit po zádech a zároveň se mnou kolébá ze strany na stranu.
Tak strašně se těším na to, až se tady sama zavřu a otevřu moji nejoblíbenější knížku, sednu si do křesla a ponořím se do děje, tak jako kdybych to prožívala já sama. To kouzlo knížky, které Vás vtáhne do děje, nemůžete se od ní odtrhnou a neskončíte do té doby, než ji máte dočtenou do konce.
„Miluju tě.“ Zašeptám Michalovi do ucha a ještě pevněji ho k sobě přitisknu.
„Já tebe taky miláčku. Jsem strašně rád, že se ti to líbí.“ Políbí mě na krk, až se celá zachvěji.
Když se naší nové knihovny dostatečně nabažím, což mi trvá asi tak dvě hodiny, sejdu dolů do obýváku a zapojím se do práce. Když Míša vidí, že něco dělám, řekne mi, ať to nechám tak, že to udělá a že mám jít dělat něco méně namáhavějšího. A tak to pokračuje až do večera a pak celé dny, do té doby, než je všechno kompletně dodělané a mi si můžeme sednou už do vymalovaného a vybaveného obýváku.
Jediné, co ještě musíme dodělat, je dětský pokoj, a na tom si dáme obzvlášť záležet. Někdo by si mohl myslet, že je na to ještě příliš brzo, ale já se už tak nemůžu dočkat, že se do toho s tou největší chutí pustím.
Nikdy jsem ani nedoufala, že mě potká takové štěstí. Pořád jsem viděla svou matku, která má velkou averzi k mužům a tou naočkovala i mě, takže když jsem potkala Michala, byla jsem věrnou kopií mojí matky. Ale tohle všechno už je pryč, je ze mě úplně jiný člověk a za to vděčím Michalovi.

přidáno 06.12.2007 - 20:07
Takové nadýchané nic.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nový začátek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Výjev
Předchozí dílo autora : Utrpení

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Casino-hry.sk

Kasina Slovenske.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Apple iPhone a iPad

Proč si koupit iPhone nebo iPad? Zkušenosti z první ruky.

© 2017 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku