23.03.2013
15
Tahle báseň je jako časopis.
Po ukrácení dlouhé chvíle,
skončí v koši.

Je epizodou seriálu.
Herci, netvární exhibicionisti,
mají v ústech věty
oříkané na kost.

Je staronovým
solitérním
stínem.

Básně, kterou jsem chtěl napsat.

 30.08.2017 20:16
Amelie M.: Je to protest proti povrchnosti.
Dík
 30.08.2017 20:09
ono je někdy mnohem příjemnější stát ve stínu.....
 27.01.2014 17:54
Už nemám co dodat, vše už bylo řečeno...
 27.03.2013 06:12
Yana: Díky Ti.
 26.03.2013 21:45
ó, to se mi stává často, úžasný závěr
 25.03.2013 16:22
Yasmin: Dík.
Já myslím, že to mám dobře:

...Je staronovým
solitérním
stínem.
(koho, čeho)
Básně, kterou jsem chtěl napsat.
 25.03.2013 12:32
 Yasmin
oříkané na kost - to je super :-)!

V tom posledním řádku bych řekla, že tam báseň nemá být v množném čísle, že?

Je skvělá :-)
 25.03.2013 10:50
taron: Moc Ti děkuji.
 24.03.2013 19:33
ano, tato je opravdu jedinečná...
povedla se od A do Z.
 24.03.2013 17:23
inkoust: Když si vzpomenu na první nápad, tak na tom možná něco je.
Dík
 24.03.2013 11:05
 inkoust
nebo jejím světlem :-)
 23.03.2013 23:00
polly: Já ti děkuji.
 23.03.2013 21:04
jedna z mála, co mě tu v poslední době zaujala, co není podobná tisícům ostatních...u mě dobrý =)
 23.03.2013 16:46
miroslawek: Dík za komentář a za rozšíření obzorů.
 23.03.2013 16:32
Mé dílo se skládá ze dvou částí: jedné, která tu je, plus té, kterou jsem nenapsal. Je to právě ta druhá část, která je důležitá.

(Ludwig Wittgenstein)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.