Kolaps

Jo jo, nesnadno, ale lepší, než s tím praštit ;-)

Sucháč: a zase to nezaselo, tak nic ;)

miroslawek: No pokud je to tedy takhle pane Mistr, pak se nemám za co stydět, neboť mé básně jsou odrazem mé duše víc, něž cokoli jiného...:-)

Sucháč: kdyby ti to bylo opravdu jedno, nepíšeš mi o tom 3x. Ale z5. Myslím, že si nerozumíme - nejde přeci o vkus můj, ovšem ani o vkus jiných, jde o obecně platné věci. Dílo jako výsledek snažení (a snahu si přiznáváš ;))) nemusí být veliké, ale mělo by být přinejmenším poctivé a v této poctivosti pevné. Každému je dáno dojít, kam je mu dovoleno, na tom není nic k vyvyšování ani k ponižování, jen za tím musí být ten vypálený svár a svor vůle, pak se není zač stydět.

miroslawek:
Vždyť píšu, že je mi to jedno...:-)

Sucháč: a proč by ses měl trefovat právě do mého vkusu? V tom to přeci není...

ŽblaBuňka: Yana: díky, hledání je v poezii nekonečné...:-)

naopak musíme hledat a nacházet, no někdy je to moc těžké

... a máš pravdu! ;o)))

To je jasné, já jsem taky jen básnící řidič z povolání...žel do tvého vkusu se asi nikdy nestrefím...ale upřímně...moc mě to netrápí, neb je spousta jiných, kterým se má poezie líbí a ti mi dávají naději, že to není zbytečná námaha...

Sucháč: Pykat? Snad ne... :)

Sucháč: i skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále...

Taron: Dik, ale to je už dávno...i když...vše se cyklicky vrací...a já jednou také budu pykat...

miroslawek: neuvidí, na tvé poetické měřítko jsem příliš malý...bylo v tom dost ironie...

tvá báseň je o tom, co sis prožil... každý jsme jednou na křižovatce anebo přímo u jasného rozhodnutí být, či nebýt... a popsat své pocity, emoce je dobrá cesta, jak dokonce opravdu zmoudřet a pochopit se ... takže u mne za jedna :))

to se teprve uvidí ;D

miroslawek: Hmmm, díky za poučku, hned jsem moudřejší...:-)

Na zlotřilou, zhovadilou povahu světa lze ukazovat donekonečna, je to málo platné a sklízí to nakonec výsměch.

Daleko obtížnější je označit naději. Ukazovat zlotřilost světa, toť traktát, označit naději, toť čin.

Každé opakování, tj. prakticky odnikud nikam naplano rozvíjená horizontála je sama svou podstatou tragická. Naději zakládá pouze výmyk z horizontály, vypáčení obzoru, tj. zničení všeho dosavadního.

(Ivan Diviš)

ngc 6334: Krásná, leč trochu naivní představa...dík :-)

..tož dobře, že to máš již za sebou!.. a cíl? snad být poslem krásných snů a lásky :-) .. a především, konečně žít v souladu sám se sebou, aniž bychom ubližovali druhým...
:-)