|
27. 3. 2002
|
navlhlé listí doutná v stráni
ostrůvky stébel svírá dým
nad strží opar budí zdání
že svítá dnes jen
prozatím
to s ránem křehne šepot v dlani
a v bříšcích prstů trne zlým
polibkem temna bez líbání
zní špatná hudba
neslyším
jak prázdně kouřmo je mi z ptaní
zdali tu roste v kopcích blín
pálí mě na rtech Ámen za ni
za vsí spí svatí
a já bdím
07.03.2013 19:00
Viviana Mori
Píšeš jako profík, opravdu. Už máš něco vydaného? Pokud ano, divím se, že jsi tu. I když alespoň nám ukážeš, jak se na to musí. :-) Jinak doporučuji i server Poetikon. Tam lidi komentují obsáhleji. :-)
06.03.2013 18:10
Dost se mi líbí, jen si nejsem příliš jista jejím významem, i když si s tím budu hlavu lámat asi ještě dlouho.
06.03.2013 17:41
inkoust
Trochu jsem si polámal hlavu. A jsem tomu rád. Bylo to dobrodružství, i když si nejsem jist, jestli jsem nakonec porozuměl. Vidím den, který by mohl být jako jiné. Ale ne pro ty, kteří šeptají do dlaní ve chvíli, kdy žádná hudba nemůže potěšit. A ji už ani zarmoutit. Báseň mne zaujala v silném a sílícím podezření, že se jedná o dospělou báseň.
06.03.2013 08:48
Vypadáš na profíka, ale možná je to jenom zdání...zdání klame...počkám si, co umíš :))
06.03.2013 08:03
PetrK.
Moc hezké
06.03.2013 07:42
mě se líbí, poetická, jemná vyjadřující takovou lehkost ale cítím z ní i bolest...každý si v tom něco najde, :) U mě dobrý, vítej :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.