|
22. 2. 2010
|
Západky dvířek z rozeschlého dřeva
schraňují rez a vratkost chvil,
co spí v nich larvy, ticho, krev a
ten, kdo tam v křesle léta snil.
Teď zvuk tu chybí přetnut v půli,
vypálen dávno, napořád,
zůstal jen včelín s jeho úly,
tvůj dětský údiv, prázdno, chlad.
A venku slunce jako kdysi
laská svým teplem hřbety střech,
koruny stromů šeptají si
o včelí smrti, o lidech.
schraňují rez a vratkost chvil,
co spí v nich larvy, ticho, krev a
ten, kdo tam v křesle léta snil.
Teď zvuk tu chybí přetnut v půli,
vypálen dávno, napořád,
zůstal jen včelín s jeho úly,
tvůj dětský údiv, prázdno, chlad.
A venku slunce jako kdysi
laská svým teplem hřbety střech,
koruny stromů šeptají si
o včelí smrti, o lidech.
SSS
Tohle je dobrá báseň, přečtu si ji ještě několikrát. Diky moc
Když báseň vyvolá emoci, vzpomínky, někdy i slzy, je to zvláštní okamžik. Nestává se to denně protože takových silných básní je poskrovnu. Tato k nim ale určitě, bezpochyby patří. Krásná...
Má spoustu míst na domýšlení, ale i tak ukazuje hodně. Navnadí - a vyvolává pocit. Tak to má být. Je přesně pro mě, složitá, ale ne moc :)
Hmmm, silný zážitek. Asi to bude znít morbidně, ale nejvíc mě zaujala krev. Hned se mi vynořil muž, jež se poranil do prstu, když včelín stavěl. Jedno slůvko a já viděla další příběh.
Zamila
No, konečně jedna z Tvých pěkných básniček :-D
Hunter: a bude mnohem, mnohem hůř, věř mi. Zatím sem dávám jen jednoduché věci. Ale tupej určitě nejsi, číst je také umění a je třeba jej kultivovat.
Viviana Mori
A hle, kupodivu rýmy, co se mi líbí. Tady je prostě znát, když si na to někdo dává pozor a neflinká to a nepíše jen proto, že prostě nutkavě potřebuje, ale že cítí i jinak a uznává krásu poezie. Tady spoustu lidí vše bere jen na sebe, ale poezie má svůj vlastní život. Jsem ráda, že jsi zavítal.
inkoust
Ta atmosféra starého včelína je mi blízká. Určitě i pro ty stopy lidské činnosti, která má zvláštní kouzlo i vůni. Tady je toho ale víc. Úcta, vzpomínky, ztráta. Zase opravdová báseň.
TualKraplak: taron: Tajemný: Sucháč: NotInToLabels: miruska: díky všem za komentáře
..nepochybně umíš, a umíš, víc než dost, řekla bych. Jsem ráda, že sem mezi nás zavítal konečně někdo takový. Budu se těšit na další kousky :)
..k básni. I když mi zrovna nezvoní hrana a možná jsem ji tak úplně nepochopila, i tak lehce zamrazila a vzpomněla jsem si hned na "dětství", na život. Díky ti za to. Pro mě nádherně napsaná :)
..k básni. I když mi zrovna nezvoní hrana a možná jsem ji tak úplně nepochopila, i tak lehce zamrazila a vzpomněla jsem si hned na "dětství", na život. Díky ti za to. Pro mě nádherně napsaná :)
Dosti trhaná báseň, dosti popisná... Zdá se mi hodně spontální a zbrkle moc efektů na ráz. Jinak vcelku pěkná, jen tak dál :)
No..ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak já prostě nevidím problém v komentáři : bez chybičky, když tam žádnou nevidím, co to vypovídá? Pro toho, kdo komentuje asi to, že je spokojen výkonem autora a pro autora asi to, že se mu to hodl buď povedlo náhodou, nebo je v tom fakt dobrej...:))))
asi nejhorší komentář by pro mě byl - bez chybičky, poněvadž co to vypovídá ? Nic. Mělo by to vyvolat emoce, něco, co Tě napadne hned po přečtení, čeho jsi plný.
Ikdyž je smutná, je velmi nostalgicky hezky psaná. Hlavně nová neotřelá spojení slov !
Ikdyž je smutná, je velmi nostalgicky hezky psaná. Hlavně nová neotřelá spojení slov !
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Paměť medu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Z nepřítomnosti
Předchozí dílo autora : Po tmě chuť
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Jeanie [18], se3slzu [17], Max the Fallen [16], Milly [15], Tajemnáosoba [13], Dadi [13], elis 77 [6], Gustava [2], Honzík [2], Přemek [1]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

